Honzo, představ nám svůj projekt, jak dlouho funguješ, co hraješ?
Pandoo je můj sólový projekt, který má už sice delší historii, delší dobu dělám svoji hudbu, ale až od začátku roku jsem vydal dva singly a začínám to, na čem jsem pracoval, vynášet ven. Byl to takový postupný vývoj, který v poslední době nabral obrátky. V tom projektu hraju hlavně na housle a míchám to s elektronikou, s různými perkusemi, klávesami a zpívám.
Jsi další z projektů, který kombinuje živé hraní a smyčkování, samply. Jak jsi k tomu došel? Měl jsi nějakou kapelu nebo funguješ sólově od začátku?
Ne, nikdy jsem žádnou kapelu neměl. Jen když jsem byl malý, měl jsem kapelu s tátou, ale to nevím, jestli se počítá. Začínal jsem hrát vážnou hudbu, chodil na hudební školu, ale v nějakém stádiu jsem se posunul víc k autorské hudbě, nejen k interpretaci skladeb.
Když jsi měl kapelu s tátou, co jste hráli za hudbu?
S tátou jsme hráli naprosto neuvěřitelný, velmi experimentální věci, jsou nahrané na starých kazetách, které jsou někde zahrabané a myslím, že je to tak dobře. Byla to spíš taková sranda, abychom se zabavili, když jsem byl malý. Ale hrozně mě to bavilo – měli jsme kapelu a já to bral děsně vážně.
Působíš hlavně ve Francii, jak se to stalo, že žiješ tam?
Studuji filosofii druhým rokem na Sorboně v Paříží, už před patnácti lety jsem tu byl na střední škole, takže ve Francii žiju docela dlouho. Do Čech se vracím většinou na léto, na různé prázdniny, vánoce, takže celkem tak třetinu roku trávím v Čechách a dvě třetiny ve Francii.
Kolik máš za sebou koncertů v Česku a ve Francii? Dokážeš porovnat místní scény?
V Čechách jsem měl minulý měsíc v Roxy takový první koncert, ve Francii jsem jich měl víc, jeden v jednom známém klubu v rámci jednoho festivalu, který jsem vyhrál, jinak spíš menší věci, po barech a tak. Koncertní zkušenosti mám, dá se říct, minimální, jsem zvědavý na tohle léto, kdy mám domluveno vícero věcí. Zatím moje živá vystoupení nemají úplně ustálenou formu, často přidávám nové věci a jsem zvědavý na další koncerty, jak se to bude vyvíjet.
Zatím se mi daří víc prosadit asi na české scéně. Ve Francii jsem vyhrál jeden studentský festival, který byl pořádaný městem Paříž, to mi umožnilo udělat internetovou sbírku, za který jsem mohl nakoupit materiál a nahrát dva songy, které mám na soundcloudu. Od té doby to ve Francii stagnuje, ale snažím se a rád bych to dál táhl na dvou frontách.